Arnout Le Clerq: Českou republiku postihla záhadná ekologická havárie

Vložte svůj text...

Úvodní poznámka

K publikaci překladu tohoto článku došlo na základě řady příznivých okolností. Pokusím se ve zkratce vylíčit čtenářům posloupnost jednotlivých událostí. Již více než rok existuje na Facebooku skupina "Otrávená Bečva nám není lhostejná". Význačný aktivista této skupiny Marek Smetana oslovil všechny její členy, zda by někdo neuměl přeložit zajímavý článek Arnouta le Clerqa, který pojednává o závažné ekologické havárii na Bečvě, ke které došlo již před více než rokem, v neděli 20. září 2020.

Holandsky v České republice umí jen málo lidí. Ve skupině se iniciativně pokusil o strojový překlad Michal Berg. Dnes je již AI v této oblasti poměrně na vysoké úrovni. Nicméně nelze na takový způsob překladu zcela spoléhat. Má maličkost využila více překladačů. Přeložil jsem tento článek jak do němčiny, tak do angličtiny (v různých variantách). Poté jsem požádal Lukáše Gerlu o případnou věcnou korekci. Chyby zde nenalezl. Shodou okolností mne následně upozornil Petr Zavadilík na to, že ve Valašském Meziříčí žije Irena Brouwerová a její holandský manžel Bob Brouwer. Na internetu jsem nalezl příslušnou e-mailovou adresu. Poslal jsem jí svůj předběžný překlad (včetně německých a anglických variant). Paní Brouwerová mi obratem napsala: "Dobrý den, podívám se na to s manželem." Velmi se mi ulevilo. Během dvou dní pak napsala: "Posílám upravený článek, který jsme prošli společně s mým holandským manželem. Snažila jsem se opravit některé výrazy, ale celkově myslím, že jde o nedůležité detaily." Tímto velmi děkuji jak Ireně Brouwerové, tak jejímu holandskému manželovi Bobu Brouwerovi.

Následně jsem zaslal e-mail Arnoutovi le Clerqovi, zda by souhlasil se zveřejněním českého překladu v českém internetovém časopise Ekolist. Ten mi odpověděl anglicky takto: "Jsem autorem článku, nicméně není na mně, abych uděloval svolení ke zveřejnění přeložené verze (včetně obrázku). Podle mé smlouvy má nyní autorská práva vydavatel mých novin, společnost DPG Media. Vaši žádost jsem přeposlal. Článek byl poprvé publikován v nizozemských novinách de Volkskrant. Ty jsou mým zaměstnavatelem. Belgické/vlámské noviny De Morgen často publikují články z de Volkskrant pro vlámské publikum."

Během tří dní pak přišla další e-mailová zpráva: "Dostal jsem odpověď, že skutečně mohu dát souhlas k překladu. Nemohu Vám však dát svolení k obrázku, protože tato autorská práva náleží fotografovi. Překlad jsem si důkladně přečetl s pomocí strojového překladače (umím také trochu rusky a polsky). Připomínky jsem vložil do textu a soubor přiložil k tomuto e-mailu." Velmi mne potěšil tento souhlas a zaslané připomínky - nejen má maličkost, ale i čeští čtenáři, kteří přečtou tento vynikající článek (napsaný původně v holandštině), tak mohou současně ocenit i velmi vstřícný postoj novináře Arnouta le Clerqa.

Arnošt Kult

V České republice je už rok stále aktuální záhadná ekologická havárie. Která společnost vypustila chemické odpadní látky a způsobila, že z řeky Bečvy vymizela značná část života? Policii se zatím nepodařilo záležitost objasnit. Podle některých názorů to má co do činění s nejbohatším mužem v zemi - premiérem Andrejem Babišem.

ARNOUT LE CLERCQ, 5. října 2021, 10:30 hod.

Před havárií chodil tesař Lukáš Gerla (35 let) téměř každý den na ryby. Někdy chytal i více než půlmetrové pstruhy, vypráví na mostě přes řeku Bečvu nedaleko od svého dřívějšího bydliště. "Lidé nevěřili, že v Bečvě plavou tak velké ryby," říká. Až do dne, kdy se vyplavily mrtvé po tisících.

Na konci tohoto září to byl přesně rok, co v České republice došlo k největší ekologické havárii za poslední desetiletí. Do řeky Bečva, která se nachází až na východě této země, unikly chemické odpadní látky z neznámého průmyslového podniku. Voda byla kontaminována až 40 kilometrů po proudu a v následujících dnech po havárii rybáři vytáhli z řeky více než 40 000 kg mrtvých ryb.

Ani po roce není zřejmé, který průmyslový podnik havárii způsobil. Jasno není ani v tom, jaká látka řeku znečistila - byl to kyanid, fenol nebo toxický "koktejl"? Oficiální vyšetřování se vyznačuje netransparentností. Podněty místních obyvatel, vědců a investigativních novinářů jsou ignorovány. Policie se zaměřuje jen na firmu Energoaqua, vzdálenou 16 kilometrů od místa havárie, což je odborníky zpochybňováno.

Jeden průmyslový podnik však není vyšetřován tak důkladně jako ostatní - je jím Deza, nalézající se bezprostředně u řeky. Jde o společnost, která je napojena na Agrofert, bývalé podnikatelské impérium premiéra a nejbohatšího muže České republiky, Andreje Babiše. Tentýž muž doufá, že se v parlamentních volbách na konci tohoto týdne stane znovu premiérem, neboť jeho strana ANO vede v předvolebních průzkumech (poznámka: článek byl napsán 5. října 2021).

Zneužívání mocenského postavení v systému ovládaném premiérem Babišem

Podle opozičních politiků a aktivistů je tato situace příkladem permanentního zneužívání mocenského postavení v době vlády premiéra Babiše, nekompetentnosti státní správy, střetu zájmů a nešetrného zacházení s životním prostředím. V tom je utvrdila i usvědčující zpráva parlamentního vyšetřovacího výboru, která byla zveřejněna minulý týden.

Babiš a jeho političtí spojenci odmítají jakoukoli kritiku. Tvrdí, že zpráva je politicky motivovaná, aby je očernila těsně před volbami. A zatímco se politici v Praze "hádají", mezi lidmi podél Bečvy zůstává mnoho nezodpovězených otázek.

Za největší problém lze označit nedostatek důkazů. Když uhynuly první ryby, inspekce životního prostředí neodebrala včas vzorky vody. Vzorky odebrané v den havárie se ztratily nebo převrátily v autě. Inspekce též zničila vzorky vody odebrané místními rybáři z jejich vlastní iniciativy, protože prý nebyly odebrány odborně správným způsobem.

Není tedy známo, co přesně bylo ve vodě v den havárie, stejně jako není jasné, co bylo zdrojem úniku chemikálií. Avšak Gerla (má barevné protestní knoflíky Bečva na svém saku) - má podezření. Velkým krokem prochází hustým houštím podél řeky, aby ukázal různé kanalizační roury poblíž místa havárie - v úseku mezi městem Valašské Meziříčí a vesnicí Choryně, kde žije po celý život.

Mračna se snášejí nízko mezi zelenými kopci u koryta řeky. Mrholí - úplně jiné počasí než před rokem. Tehdy byl krásný teplý pozdně letní den. Když si Gerla vzpomene, má v očích zasmušilý výraz. "Ryby se v řece zmítaly a skákaly na břehu, aby unikly. Bylo to, jako by se voda vařila. Nikdy jsem nic podobného neviděl. Jedna ryba, kterou jsem chytil, měla poleptání." Jeho hledání pravdy je osobní. "Narodil jsem se tady. Naučil jsem se plavat v Bečvě, u řeky jsem vykouřil svou první cigaretu. Je to můj domov. Proto chci vědět, jak se to mohlo stát. Je zázrak, že v řece nikdo neplaval, mohlo to dopadnout mnohem hůře."

Policejní vyšetřování na základě kontroverzní hypotézy

(Lukáš Gerla) ukazuje na kanalizační potrubí, na které se policie zaměřila od chvíle, kdy převzala vyšetřování od inspekce životního prostředí. V dolním úseku pod mostem v průmyslovém předměstí Valašského Meziříčí se do řeky vlévá proud vody. Policie tvrdí, že toxické látky pocházejí odtud. První mrtvá ryba se však objevila až o tři kilometry dál.

Stoka vede směrem k podniku Energoaqua, který se nachází 16 kilometrů od řeky. Ředitel, kterému hrozí až pět let vězení, popírá, že by jeho firma havárii způsobila. Policejní vyšetřování se opírá o kontroverzní hypotézu - chemické znečištění se prý šířilo tři kilometry podél břehu řeky a smísilo se s vodou až dále po proudu - teprve tam došlo k usmrcení ryb.

To ale není možné, říkají rybáři, kteří řeku dobře znají - na několika místech se voda mísí v peřejích nebo menších vodopádech. Místní rybář spolu s profesorem environmentálních věd z Prahy provedli z vlastní iniciativy další experiment. V řece rozpustili 20 kg kuchyňské soli. Po 800 metrech došli k závěru, že voda je zcela promíchaná. V kafkovské atmosféře jim pak přišel dopis od policie, která jim oznámila, že bude vyšetřovat znečištění řeky způsobené právě tímto jejich experimentem.

Gerla odhodlaně pokračuje dál, šplhá po kluzkém říčním korytě a dorazí k místu, které považuje za skutečné místo katastrofy - k nevinně vypadajícímu odtokovému potrubí, z něhož vytéká voda. Nedaleko odtud se objevily první mrtvé ryby. Novináři z nezávislého média Deník Referendum zkoumali toto potrubí, které se neobjevuje na industriálních mapách oblasti. Domnívají se, že je propojeno s podnikem Deza, který se nachází v blízkosti řeky a je "neoficiálním" zdrojem. Předtím byla tato společnost vyloučena jako zdroj znečištění kvůli živým rybám, které byly pozorovány na úředně existujícím výtoku směrem proti proudu řeky.

Deník Referendum hovořil také s informátorem (whistleblowerem), který uvedl, že v noci před neštěstím došlo v továrně k nehodě. Údajně šlo o nehodu s fenolem, který spíše odpovídá poleptání ryb a jejich pomalé smrti než kyanid, který by vše živé v řece zabil mnohem rychleji. Deza popírá, že by došlo k úniku fenolu a že by se vůbec jednalo o nějakou nehodu.

Záměrný řetězec pochybení

Petr Gazdík, který je členem parlamentní vyšetřovací komise za opoziční stranu STAN, označuje průběh událostí za "velmi podezřelý". V pražské kavárně nedaleko českého parlamentu má na rozhovor o případu jen velmi málo času; od zveřejnění zprávy jeho výboru mu totiž stále zvoní telefon. "Deza není vyšetřována se stejnou důkladností jako jiné průmyslové podniky v oblasti," říká. Podle Gazdíka je k tomu sice dostatek důvodů, ale jen na základě objeveného kanalizačního potrubí a whistleblowera. Ve vyšetřování se od samého počátku odehrával "řetězec chyb". "Myslíme si, že to byl záměr," řekl.

Gazdík se brání obviněním, že zprávu využívá k politické hře. "Inspekce a policie nehodlají vyšetřovat možný zdroj znečištění, protože jde o firmu premiéra - to je přece politika." Nenápadně poukazuje na to, že ministr životního prostředí Richard Brabec léta pracoval pro chemickou firmu z Babišova holdingu Agrofert a že jeden z členů představenstva Dezy sedí v parlamentu za ANO.

Podle Milana Eibla, analytika české pobočky Transparency International, je havárie na Bečvě a následná kouřová clona příkladem toho, jak střet zájmů premiéra Babiše poznamenává tuto zemi. Babiš se jen formálně vzdal své společnosti Agrofert, odstoupil z funkce generálního ředitele a vložil své akcie do svěřenských fondů. "Je však jediným příjemcem a sám si vybírá členy správní rady - ve skutečnosti je v ní i jeho manželka," říká Eibl. Oznámil také, že nakonec bude společnost opět řídit. "Později bude těžit z výhod dané platné právní úpravy, která je nyní pro firmu příznivá."

EU v loňském auditu dospěla k závěru, že Babiš stále řídí své podnikatelské impérium a využívá svého politického postavení k tomu, aby směřoval finanční prostředky EU do Agrofertu. V pondělí se nejbohatší muž České republiky (odhadovaný majetek 2,9 miliardy eur) objevil v dokumentech Pandora Papers, kde se objevil francouzský zámek zakoupený prostřednictvím offshorové společnosti.

Ryba "smrdí od hlavy"

Na protest odhalila krajská pobočka politické strany "Zelení" u řeky výraznou bustu Babiše, pod kterou je české přísloví: "Ryba smrdí od hlavy". Jinými slovy: pokud je něco špatně, podívejte se na toho, kdo tahá za nitky na vyšších místech. Podle analytika Transparency International Eibla však takové akce postrádají smysl. "Problém není v Babišovi, ale v systému, který vybudoval. Od té doby, co je premiérem, otřásá státní správou a institucemi, aby loajální lidi položil na lopatky a vyvolal strach - až příště dojde k reorganizaci, můžete vyletět."

To si myslí i K. D. (37 let), obyvatelka Valašského Meziříčí. "Je to jako se vším ostatním v této zemi, je to zametené pod koberec. Ale všichni vědí, že to byla Deza." Proč se nikdo neozývá? "Bojí se Babiše, bojí se Dezy. Tento průmyslový podnik poskytuje ve městě mnoho pracovních míst."

Doufejme, že nyní, kdy je k dispozici zpráva Gazdíka a jeho kolegů, bude dosaženo pokroku. Jan Husák, aktivista a učitel biologie na místním gymnáziu, uspořádal happening, který měl katastrofu připomenout a upozornit na všechny nezodpovězené otázky. Panuje zde přátelská nálada, je zde ale i vážný politický podtext. Skutečnou změnu přinese až nová vláda, myslí si Husák.

Jedním z řečníků na tomto setkání byla i senátorka Jitka Seitlová, která opakovaně přirovnala průběh událostí kolem havárie ke kultuře mlčení obklopující jadernou katastrofu v Černobylu. "Nevím, kdo za to může. Ale ticho musí přestat. To je něco z minulosti, z komunismu. Ale ty časy už skončily."

Gerla ztratil radost z rybaření, ale vidí paprsek naděje: v řece opět plavou mladé, několik centimetrů dlouhé ryby. Bečva se zotavuje. "I když jim bude trvat patnáct až dvacet let, než dospějí." Budeme do té doby vědět o katastrofě více? Gerla se zachmuří a zavrtí hlavou. "To se nikdy nedozvíme."

Reakce českých úřadů

Ministr životního prostředí Richard Brabec odmítl žádost o rozhovor. Jeho mluvčí se odkázal na policejní vyšetřování. Policie prý uvedla, že se k probíhajícímu případu nikdo nesmí vyjadřovat. Inspekce životního prostředí rovněž odmítla poskytnout rozhovor. Mluvčí napsal: "Doufáme, že se dozvíte skutečnou pravdu o havárii na Bečvě." (Poznámka: Tento komentář byl adresován Arnoutu le Clerqovi - ten v e-mailu sdělil, že mu tato reakce přišla jako poněkud "zvláštní". Možná se i tiskový mluvčí nevyjádřil v angličtině zcela přesně.)

Odkazy na původní článek psaný v holandštině:

https://www.dekrantenkoppen.be/index.php/detail/1666494/Raadselachtige-milieuramp-houdt-Tsjechi-in-de-greep.html

https://www.volkskrant.nl/nieuws-achtergrond/de-stinkende-zaak-van-40-duizend-kilo-dode-vis-in-tsjechie~b113689d/